Milan Svatuněk

1. 1. 1975
herec, archivář

milan@divadlocernypetr.cz

Hraní mě baví celý život – hraji na divadelních prknech, hraji karty, šachy občas i na city. Všechno to začalo před ¼ stoletím na šachových polích, kde zápolím stále. Na začátku 90. let jsem se svým bratrem a bratrancem hrál pro příbuzné povídku Vánoce Smolíka Mc Figgina od Stephena Leacocka. Pak následovala scénka nápadník od Šimka, Soboty a Nárožného pro pár desítek lidí. V letech 1993–1998 jsem se svými přáteli a příbuznými hrál v divadelních představeních „Na vlastní triko“, která nakonec měla 4 pokračování. Hrálo se všude, kde se jen dalo – ve školní jídelně, na brandýském zámku. Při jedné partičce karet s Mirkem Černým a Petrem Faldusem mi na konci hry zůstala v ruce karta Černý Petr, kterou jsem ještě nedal z ruky a po kapsách ji nosím dodnes. Činohra je mojí velkou vášní. Do divadla chodím pravidelně, abych postupně rozšiřoval svoji sbírku divadelních programů. Ty sbírám přes deset let. Ke každému představení si schovávám program, vstupenku a měsíční přehled představení divadla. Myslím si, že je to docela zajímavá sbírka, zajímalo by mě, jestli někdo další má podobné hobby – mám doma už 3 šanony! Divadlem jsem tedy prolezlý skrz naskrz.

Pohyb na divadelních prknech je pro mě úžasný relax. Při každém představení se nejvíce těším na reakce diváků, na symbiózu herec – divák. Není v životě nic lepšího než smích, když se povede pointa a potlesk na závěr!